Historie

Heraldika

Jirka, 12.12.2013

Začněme Dražici. Profesor Zdeněk Kalista říkal, že znak Dražiců není erbem rodu bojovníků, spíše znakem církevních a politických činitelů. Autentické znaky Dražiců známe z mnoha listin i staveb. Vždy jsou to tři listy vinné révy na keříku, zakončeném trsem kořenů. To je symbol, základ šlechtitelské práce vinařů. Biskup Jan IV. si hloubku tohoto symbolu uvědomoval. V ochozu roudnického kláštera na jedné fresce je Ježíš ukřižován na stromu s vinnými listy. Zajímavé je, že i špičkoví znalci heraldiky obhajují pouhou větvičku bez kořenů, jak jsem se o tom přesvědčil ve sporu s jedním z nich (je po smrti, neuvádím tedy jeho jméno, jeho práce si ostatně velmi vážím), který tvrdil, že viděl přinejmenším tolik větviček bez kořenů, jako keříků s kořeny. Od té doby marně pátrám po takových figurách a nacházím je bohužel až u moderních replik dražického erbu. Tvrdím, že bez kořenů neznamená trojlístek vůbec nic. A přece najdeme na znaku města Hostivice tento paskvil. Nejen tam např. v Hořejšových Toulkách i mnohde jinde. Jak mohla takový kastrovaný znak schválit parlamentní komise pro heraldiku?

obr3

V průběhu přípravy tohoto povídání jsem našel na webových stránkách města Benátky nad Jizerou smyslem přesně stejné, daleko rozvedenější a odborně fundované řádky s obhajobou znaku Dražiců s kořeny a jeho symboliky od Romana Feralta a Pavla Hodka. Snad autoři dovolí citovat z jejich fundované polemiky a obhajoby kořenů na znaku Dražiců: Víno je skutečně božskou substancí a vinná réva symbolicky představuje Krista. Vždyť v Novém zákoně Ježíš praví svým učedníkům: ”Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v  něm, ten nese hojné ovoce: neboť beze mne nemůžete činit nic.” Ve středověku, věku symbolů navíc vinice představovala církev a věřící. Že vinný keř (nikoli jen ratolest) na štítu pánů z Dražic něco symbolizuje, je zřejmé, avšak po staletích nám již uniká jeho význam.

Dále volně: autoři dokazují, že i pahýl na stonku vinného keříku má svůj symbolický význam, představuje onu odříznutou ratolest z Kristovy řeči.

Sňatkem s Annou z Kyšic se Řehoř z Litovic spříznil s několika rody na Unhošťsku. Také s majiteli Braškova. Možná, že vzestup Braškovských v okolí krále Přemysla Otakara II. byla zásluha Řehoře. Braškovští dali Unhošti faráře a pražské katedrále ředitele stavby. (V historii unhošťské farnosti jsou uváděni jako faráři oba, Bušek Linhartův i Sulek z Braškova. Možná, že Unhošť byla Buškovou prebendou a Sulek farnost skutečně spravoval). Oba dva, Sulek i Bušek Linhartův zanechali své erby. V unhošťském kostele nad sanktuáriem, (podle Mariana Kruckého erb v kostele je znakem celého rodu, nejen Sulkův). Sanktuárium, svatostánek není v unhošťském kostele spojen s oltářem, jak bývá obvyklé, ale je ve výklenku v levé zdi kněžiště (zde se ukrývá mimo mši monstrance a hostie i ostatní požehnané mešní potřeby), v chrámu sv. Víta pak je v horním triforiu – ochozu podél hlavní zdi katedrály. Oba erby svou náplní dokonale potrápily heraldiky a vzpírají se nadále smysluplnému výkladu. Co všichno v nich heraldici viděli Dlouho se shodovali na odřivousu, ale ustálilo se mínění, že jde o jezdeckou ostruhu, drženou ptačím pařátem. Pokusím se dokázat, že tento výklad je mylný, aniž si dělám nárok na absolutní pravdu. Posuďte věc sami:

To, co má být ostruha, se nápadně podobá tyčkovému člunku k hrubé ruční tkalcovské práci, spíše k pletení sítí. Dodnes ho v stejném tvaru používají milovnice ručních prací k síťování.Co však s holí, nesoucí trs vláken ? Aby mohla být pletena síť, musel mít tkadlec vlákno, nit, provázek. Ten se kroutil , předl z vláken lnu, konopí, juty. Jemný provázek byla lenka, hrubší konopka – samy ukazují na svůj materiál. Ten chochol vláken na tyči – to byla přeslice (není to tedy strašná nemoc, na kterou vymíraly královské rody). Nakonec podivný znak obce Braškova.

I kdyby se moje hypotéza potvrdila, jsme opět v koutě. Jak se tyto předměty dostaly do znaku rodu, který seděl na úrodné, pšeničné půdě a k pěstování textilních rostlin měl jistě daleko ? Mohly by růst na svazích kolem Kačáku, voda, potřebná k zpracování na vlákna tu byla. Příliš nevěrohodné. A co sítě? Je to „mluvící erb“? Staré mapy ukazují na velké množství dnes zaniklých rybníků v unhošťském okolí. Rybniční hospodářství bylo velmi výnosné. K výlovu byly potřeba sítě. Ale proč právě Braškov ? Tak musíme počkat, až se někdo do problému ponoří a přijde s něčím novým, s daleko logičtějším vysvětlením, ne-li přímo s důkazy z pramenů.

1 komentář u Historie

  1. Michal faust napsal:

    Dobrý den, v příspěvku mě zaujalo konstatování, že sňatkem s Annou z Kyšic se Řehoř z Litovic spříznil také s Braškovskými. Znáte konkrétní formu tohoto spříznění? Zajímám se amatérsky o dějiny Roudnice n/L a nedávno jsem narazil na tvrzení, že Jan IV. z Dražic byl strýcem Buška Linhartova z Braškova (syna Linharta z Braškova), což je v podstatě v souladu s vašim konstatováním, ale stejně tomu příbuzensky nerozumím. Mezi sourozenci Jana IV. se totiž Linhart z Braškova nevyskytuje a není ani manželem ani jedné ze sester Jana IV.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>