Novinky

O praní na valše

Naďa, 25.8.2015

IMG_1334Je 6. října 2014 a poslouchám rozhlas dvojku, kde zrovna dávají povídání o valše. Tu měla mít každá nevěsta do výbavy, ale nebyla to jen valcha, byly to i necky, velký hrnec na vyvařování prádla a velká nádoba na máchání, někdy se používala vana, ale málokdo ji měl.

Narodila jsem se v roce 1925, tak něco pamatuji. Byly jsme 4 děti a každý týden v sobotu jsme se koupali a převlékali do čistého. Nejprve se od studny nanosila voda do prádelního hrnce, voda se ohřála a podle stáří jsme se postupně koupali v neckách. Naposled se koupali rodiče a potom okamžitě do té vody maminka namočila prádlo. Ráno se v nové teplé vodě prádlo vymáchalo, ručně vyždímalo, namydlilo a nechalo do pondělí. Prádlo se ještě roztřídilo podle barvy do škopíků. To už byly necky postavené na dvou židlích proti sobě.

Ráno stával tatínek první, zatopil a ohřál mýdlovou vodu na předpírku. Když jsme odešli do školy nebo do práce, maminka, která do práce nechodila, se dala do praní a to tedy přišla valcha ke cti. Na řadu přišlo nejprve bílé prádlo na vyvářku. Řádně jej museli na valše odeprat. Když jste neuměla prát, rozeprala jste si prsty, to bolelo, ale každá se to časem naučila. Dále se prádlo muselo vymáchat v nové teplé vodě, vyždímat, dát do studené mýdlové vody nebo vody s práškem na praní (tenkrát byl Radion), prádlo nechat vyvařit a nezapomínat topit.

Postupně se všechno prádlo odepíralo, máchalo a vyvářelo. Vše se na valše pralo dvakrát. To si neumíte představit, když jsme měli v Unhošti jen dvě místnosti, přišli jsme domů a tam pro páru nebylo vidět. Když konečně bylo vše vymácháno a ručně vyždímáno, prádlo se věšelo. V létě to bylo dobré, ale v zimě na půdě schlo prádlo několik dní, nebo se postupně bralo do kuchyně, aby uschlo. Veškeré prádlo se žehlilo, rovné kusy se dávaly na mandl. Žehličky se ohřívaly na plotně, než konečně přišla elektrická žehlička, ale málokdo ji za začátku měl.

Bydleli jsme směrem k Pleténému Újezdu v sedmi domech vpravo u studny, tak bylo blízko pro vodu. Když jsem se vdala v roce 1946, ještě jsem na valše prala. Bydleli jsme ve Štefánikově ulici a zde byla prádelna na dvoře. V roce 1948 vyráběli na hutích jakési elektrické pračky, ale vše se muselo vyvářet v kotli nebo v hrnci a potom ždímat ručně.

Až v roce 1950 jsme se přestěhovali do záložny, kde byl můj muž úředníkem. Tam byla na dvoře společná prádelna s elektrickou pračkou se ždímačkou, ale prádlo se muselo vyvářet v kotli a pod ním topit. Bylo to ale velké ulehčení. Hodně lidí pralo dlouho postaru. Dnes si zapnete pračku a o nic se nestaráte, jen prádlo pověsíte a někdo má i pračku se sušičkou. Ale lepší je, když prádlo voní vzduchem, máte-li balkon, kam se dá prádlo pověsit.

Recept na dobré vdolky s rozvařenými jablky

Naďa, 17.8.2015

vdolek

Pravnučky se čas od času pozvou na plotně pečené vdolky. Praneteř žijící střídavě v Londýně, New Yorku, Hongkongu a Singapuru, když přijede do Unhoště, vždy se těší na vdolky.  Na světě je ochutnáte jen v Čechách, tvrdí. Co je láká na té staré české pochoutce? Tady je recept:

Do hrnku dejte trochu vlažného mléka, kostku cukru a balíček droždí. Až vyběhne kvásek, vlijete ho do 1 kg hladké nebo polohrubé mouky, potom přidáte podle potřeby další mléko od oka, lžíci oleje a špetku soli. Zadělané těsto přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Vykynutí poznáte, když je v míse mnohem více těsta než bylo. Dáte na vál a nakrájíte kousky těsta, které zakulatíte v dlaních, až jsou kuličky krásně hladké a necháte opět kynout. To je asi za deset minut, pokud není v kuchyni zima. Nyní prsty rozklepeme kuličky do kruhu a necháte opět chvíli kynout.

Vdolky se původně pekly na plotně na sucho. Protože mám kamna se sklokeramickou deskou, používám na pečení nerez pánev, do které se vejde 5 menších vdolků. Vdolky peču na sucho při druhém stupni a když je v pánvi více mouky, která se z vdolků odrolí, musí se vysypat, jinak se další vdolky pálí.

Po upečení vdolky namažeme rozvařenými jablky. Nejlepší jsou nakyslá jablka, ale ty v dnešní době nekoupíte. Někdo používá hrušky. Vdolky posypeme tvrdým nastrouhaným tvarohem a ozdobíme kysanou smetanou. Vdolky jíme hned teplé, ale i studené jsou dobré. Za války jsme byly doma čtyři děti a máti nestačila péci, jak v nás mizely. Z poloviční dávky (1/2 kg) je asi 22 vdolků. Dobrou chuť!


Další články:

16.1.2015     Unhošť mezi roky 1650 až 1866

10.5.2014     „Hrad“ v Červeném Újezdě

8.4.2014     V učení u Josefa Brouska

16.2.2014     Rodinný recept na domácí nudle

2.2.2014     Modely pionýrů letectví – část 1.

25.1.2014     Samuel Pierpont Langley v Čechách

13.1.2014     Jiné modelářství

6.1.2014     O pečení chleba

22.12.2013     Lidická ulice

12.12.2013      Heraldika

28.11.2013      Modelářství

10.11.2013      Postřehy

28.10.2013      Perglův odkaz

1 komentář u Novinky

  1. Luboš Marek napsal:

    Dobrý den, děkuji za zajímavý pohled do dílny Josefa Brouska. Moc hezky napsané Luboš

Napsat komentář k Luboš Marek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>