Postřehy

„Hrad“ v Červeném Újezdě

Jirka, 10.5.2014

Hrad Červený ÚjezdNemám rád publicistu Jiřího Peňáse. Styl jeho sloupků v Lidovkách mi je odporný. Legrace za každou cenu. Ale při brouzdání internetem jsem objevil jeho článek, v němž sepsul odpornou novostavbu „hradu“ v Červeném Újezdu. (Fotoblok Jiřího Peňáse, Hradní opičárna aneb Poutni cesta do Hájku). Ten „hrad“ to je skutečně hnus – vodí tam dokonce školní výpravy a otvíral to ministr Dostál.

Nebudu opakovat hanozpěvy z Peňásova článku. Jen vzpomínám na dobu, kdy se o tom nevkusném ahistorickém nápadu začalo nadšeně mluvit. Navrhovali jsme tehdy, aby se památkáři pokusili stavebníka odradit od toho šíleného projektu, aby využil k stejnému účelu Litovickou tvrz. Stojí sice na současném okraji města, ale kolem vzniká horečně zástavba rodinných domů a zítra bude tvrz stát uprostřed nové čtvrti. Mohla by být centrem jejího společenského života.

Stavební stav tvrze po sedmistech letech existence je neuvěřitelně dobrý. Výsledek by byl nesrovnatelně cennější. Takhle je to paskvil, který nejvíc připomíná plátěné hrady hrůzy na Matějských poutích mého mládí. Měly svůj vzor ve vídeňském Prátru (spíše jeho odvar). Proboha, zatajte to před „hradním pánem“, nebo na vrchol ještě přidá toho mávajícího a skřehotajícího supa.

PS: Nebyl by to Peňás, kdyby nevěděl víc o hospodě v Hájku, než o poutní cestě do Hájku. Směšovat na jednom kusu papíru Hrad a poutní cestu do Hájku je urážka dobrovolné práce party lidí, která cestu vzkřísila z ničeho po třechstech létech od jejího vzniku.

Samuel Pierpont Langley v Čechách

Jirka, 25.1.2014

Sekretář Smitsonian Institution, vynikající americký vědec, astrofyzik a letecký průkopník pobýval v roce 1903 v Čechách. Zachoval se dokument o pobytu Samuela Pierponta Langleye s názvem Memorandum o způsobu vaření kávy v restauraci Poštovní dvůr v Karlových Varech v Smithsonian Institution Archives.

Dokument je v Langleyově pozůstalosti k nalezení pod názvem:
S.P..Langley Correspondence, Serie 4, Subserie 1, Box 39, Folder 58

Plné znění kartotéčního lístku:
S.P. Langley memorandum on the metod of coffee making at the Posthoff Carlsbad (Karlsbad, Germany)(nd)
Zdá se, že do Varů přijel spíše z Berlína než z Prahy, kartotéční štítek memoranda umístňuje Karlovy Vary (Carlsbad-Karlsbad) do Německa.

Archiv Smithsonian Institutu zašle bezplatně kopii, je-li o to požádán.
Adresa archivu:
Smitsonian Institution Archives,
Capital Gallerry Building
600 Maryland Avenue SW Suite 3000
Washington DC 20024 USA

Pokusí se někdo kopii memoranda získat? Já jsem to vzdal. (Ostatně je možno, že digitalizace archivů SI pokročila tak, že memorandum je přístupné on line.)

Několik zajímavých postřehů

Jirka, 10.11.2013

Tančící důmJakási společnost kupuje pražský Tančící dům. Udělá z něho muzeum. Je to jen potvrzení nepoužitelnosti výstřední stavby pro denní život, kde nepostavíte jediný kus běžného pravoúhlého nábytku. Kde končí rovnováha mezi estetikou a užitkovostí? (Je to i v drobnostech: Zůstaňme v Unhošti. Projděme se po novém pěkném chodníku na horním konci, náměstí . Nemusí být ani náledí, aby chůze po nakloněném chodníku byla nepohodlná). Převáží-li „umění“ (a snaha umělce po originalitě), architektura začíná být exhibující drahá a nefunkční. Jak by asi skončila chobotnice na Letné?

BoeingTzv akční film: Do prezidentského Boeingu 747 Air Force One vnikli teroristé a letadlo i s prezidentem unesli. Čtyři agenti mají úkol ho osvobodit. Mají k dispozici letoun Lockheed SR 71 Black Bird, který umí 3 M, nadto se do letadla k dvoučlenné posádce nacpou čtyři zachránci. Jak se dostanou do přetlakového trupu Jumbo- jetu, aniž dojde dekompresi. K velmi vážným pochybám není třeba leteckého znalce. Jako kdyby unikající zločince v autoobuse honil vůz formule F1.Lockheed SR 71 Black Bird A co teprve plejáda filmů, jak letuška, či jindy pilotní žák turistických letadel, přistane s proudovým velkoletadlem. posoudit odborný jazyk originálu, ale pochybuji, že náklady na dabing by příliš vzrostly, kdyby do štábu přizval i leteckého znalce Morbidní seriál o leteckých katastrofách by měly vykoupit a zničit letecké dopravní společnosti, které nechtějí přijít o klienty.

Pravidla českého pravopisu nařizují psát jména automobilů, letadel, lokomotiv na začátku malým písmenem, tedy škoda, bugatti, ford, fokker, boeing a pod. Autoři pravidla měli jistě jiný úmysl. Totiž v proudu řeči označit určitou skupinu vehiklů jménem charakteristického představitele: „To je taková fordka“ šlo trochu pohrdavě o auto z řady levných, nenáročných nekomplikovaných vozů typu tatra hadimrška, (Tatra 57), aerovka cililink (Aero 662), hanomag komisárek (Hanomag 2/10, plechová líza Ford T), hadraplan (Velorex) brouk (Volkswagen) atd. a další přezdívky lidových vozů značek Opel, Fiat, Citroen. Připadá mně to, jako když někdo řekne ke klukovi: „Ty jsi pěkný grázl“ a už neví, že vrah Grassel někdy před světovou válkou plnil novinové stránky, Jenže se dobrý, i když málo pochopitelný úmysl zvrtl úplně jiným směrem požaduje se všeobecně na všechny vehikly. Kde to má logiku? Korunu tomu nasadilo psaní ford Taurus, simka Hirondelle, opel Adam. Je to celé trochu urážka továrny, konstruktéra i dělníků, hrdých na své výrobky. Marně si trápím mysl, co vlastně tím pravidlem autoři sledovali.

Automobilové legendy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>