Z kuchyně

Recept na dobré vdolky s rozvařenými jablky

Naďa, 17.8.2015

vdolek

Pravnučky se čas od času pozvou na plotně pečené vdolky. Praneteř žijící střídavě v  Londýně, New Yorku, Hongkongu a Singapuru, když přijede do Unhoště, vždy se těší na vdolky.  Na světě je ochutnáte jen v Čechách, tvrdí. Co je láká na té staré české pochoutce? Tady je recept:

Do hrnku dejte trochu vlažného mléka, kostku cukru a balíček droždí. Až vyběhne kvásek, vlijete ho do 1 kg hladké nebo polohrubé mouky, potom přidáte podle potřeby další mléko od oka, lžíci oleje a sůl. Zadělané těsto přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Vykynutí poznáte, když je v míse mnohem více těsta než bylo. Dáte na vál a nakrájíte kousky těsta, které zakulatíte v dlaních, až jsou kuličky krásně hladké a necháte opět kynout. To je asi za deset minut, pokud není v kuchyni zima. Nyní prsty rozklepeme kuličky do kruhu a necháte opět chvíli kynout.

Vdolky se původně pekly na plotně na sucho. Protože mám kamna se sklokeramickou deskou, používám na pečení nerez pánev, do které se vejde 5 menších vdolků. Vdolky peču na sucho při druhém stupni a když je v pánvi více mouky, která se z vdolků odrolí, musí se vysypat, jinak se další vdolky pálí.

Po upečení vdolky namažeme rozvařenými jablky. Nejlepší jsou nakyslá jablka, ale ty v dnešní době nekoupíte. Někdo používá hrušky. Vdolky posypeme tvrdým nastrouhaným tvarohem a ozdobíme kysanou smetanou. Vdolky jíme hned teplé, ale i studené jsou dobré. Za války jsme byly doma čtyři děti a máti nestačila péci, jak v nás mizely. Z poloviční dávky (1/2 kg) je asi 22 vdolků. Dobrou chuť!

Rodinný recept na domácí nudle

Naďa, 16.2.2014

Sleduji v televizi pořady o vaření, abych ve svých téměř devadesáti létech nezaostávala ve vaření a vařila moderně. Mockrát se mi zdá, že leccos kolem kuchyně je lepší a chutnější. Zatím ve všech pořadech nikdo neuměl pořádně nudle. Tak mne napadlo napsat recept na domácí nudle našeho rodu.

U nás doma dělával nudle tatínek, když mamince pomáhal s šestičlennou domácností. Vypracoval se k vysoké úrovni. Nudle vždy jen z hrubé mouky a jednoho vajíčka nic více. Nikdy vodu, ani hladkou nebo polohrubou mouku.


Na vál přepočítáte hrubou mouku (asi 30 dkg) a uděláte důlek, do kterého klepnete vajíčko. Nožem smícháte vejce s moukou, až má těsto takovou hustotu, kdy můžete těsto prodělávat rukou propracováváte jej tak dlouho až bochánek se nechytá válu a při lehkém zmáčknutí prstem se vrátí do původního stavu. Pak dáte těsto pod hrnek (asi na 20 – 30 minut).

Těsto dáte na vál, podsypete hrubou moukou a válečkem začnete těsto válet, podsypáváte moukou a při válení otáčíte dokola. Musíte jemně podsypávat, aby se těsto nepřilepilo k válu. Nakonec proti světlu zjistíte, zda je všude stejně rozválené a dáte na čistou utěrku schnout. Otec říkával, že se mají přes těsto přečíst noviny. To se mi zdá přehnané. Nemělo by přeschnout, ani se při krájení lepit.


Nyní nakrájíte pruhy asi 4 cm široké, dáte na sebe a ostrým nožem krájíte, spíše jako strouháte. Na začátku pozor na prsty, ale dá se to naučit a budete krájet krásné slabé nudle.

Do polévky je zaváříte a necháte jen přejít varem, nevaříte je zvlášť. Nesmíte tam nasypat mouku, která propadá pod nudle. Nudle můžete nadělat do zásoby, ale není to ono. Ty už musíte vařit déle.

Moje babička Alžběta Čmejlová – Horáčková narozená v roce 1872 vymyslela zavářku do polévky k svátečním obědům, říkalo se jí kaldoun, je to polévka z drůbků, kachny, husy nebo krůty. Je lepší druhý den. Zavářela je (i já je zavářím) s játrovými knedlíčky a stáčenými trubičkami, které se dělají ze silnějšího nudlového těsta. Nakrájím čtverečky a ty z rohu do rohu stáčím na vařečku na struhátku ze strany, kterou skoro nepoužívám – je to snad na drobení. Tyto zavářky jsem naučila i moji pravnučku Karolínu.

Je zvláštní, jak některé maličkosti stmelují rodinu. Přijede synovec Ivan z Londýna, nebo jeho dcera Markéta ze Singapuru. První otázka: Bude k obědu hovězí polévka s nudlemi? Co dále uvařit? Nejen Ivan a Markéta si s velkou chutí dají hovězí polévku a vdolky pečené na sucho na pánvi z nerezu. Potřou se rozvařenými jablky, posypu strouhaným tvarohem, ozdobí kysanou smetanou nebo šlehačkou. Pro ně je to delikatesa, která prý se nekoupí na celém světě.

(Pozn. redakce: Celý širší rod Malých má jeden nešvar: z polévky vyjedí nejdříve jen vývar a zbylé nudle pokapou tekutým polévkovým kořením, trochu osolí a s velkým požitkem pojídají. Říkají tomu seno. Postupně se rozšiřují řady mlsalů tak, jak se žení a vdávají i na další členy rodu).

O pečení chleba

Naďa, 13.1.2014

Pec na pečení chleba Čím vším se člověk neživil! Kdo dnes ví, co byla pučálka, uhlířina, slejšky, šmorn, zemlbába. Jen chleba svoje místo drží. Už dlouhou dobu se nakupuje jako ostatní potraviny. Mezi válkami byla Unhošť proslulá „domácím chlebem“ z mlýnů na Kačáku. Byly to bochníky jak kolo od vozu. Nižší než běžný pekařský chléb. Nechutnal každému, byl nakyslý a než se maxibochník snědl i patřičně tvrdý. Neměla jsem ho ráda. (poznámka red.: Já taky ne, Jirka)

V mých papírech se zachoval lístek obzvlášť mi milý. Psala ho moje maminka a je o domácím pečení chleba. Moje maminka, Anna Čmejlová, se narodila 3. dubna 1900 v Kyškovicích u Labe, téměř na dohled od Roudnice. Její matka měla ve vsi obchod s názvem Kramářství a hokynářství. Dnes to zní skoro hanlivě, ale oznamovalo to, co v krámě dostanete.

Jednou přišla řeč na pečení chleba. Požádala jsem maminku, aby mi postup napsala. Nejen že napsala, ale nakreslila i potřebné věci. V první řadě musela být pec. Byla postavena z pálených cihel. Do ní se vešlo deset bochníků chleba. Jeden bochník vážil 3 kilogramy. Pec byla půlkulatá, hned u dveří byl popelník a nad popelníkem komín. Ten měl nad ohništěm asi v polovině šoupě. Když se chleba nasázel do roztopené pece, zašouplo se, aby teplo neutíkalo a chleba se dobře upekl.

Nástroje k pečení chleba
Kresba paní Malé

Když jsme měli péci chleba, přinesli jsme díži z komory, byla přikrytá bílou loktuší a pleteným slaměným víkem.Přinést jsme ji museli už v poledne, nalít do ní konev čisté vlažné vody, do večera ji nechat s vodou stát, aby se suché těsto, zbylé od minule namočilo.

V zimě se musela přinést i mouka, aby se prohřála. Voda z díže se vylila a nalila se jiná. Těsto v díži se rozdělalo a přidaly se tři ošatky mouky, tím se zadělal kvásek. Ten se nechal přes noc a když vykynul, přidala se mouka podle potřeby.

Těsto se hodinu mísilo. Když začalo praskat a odlepovat se od díže, bylo dost promísené Díže se převázala plátnem a těsto vykynulo. Zatím se vypálila pec, chléb se vyválel, pec se vymetla, vyhrabala. Když to bylo všechno připraveno, chléb se nasázel do pece a necelé dvě hodiny pekl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>